Emil: Můj příběh o Vizi

Posvátným obřadem Hledání vize jsem prošel r. 11. a podruhé v r. 12.

V obou případech mi to trvalo tři noci. Od pondělního rána, kdy mne rovnou z potní chýše dovedli na osamocené, mnou vybrané místo v lese, do čtvrtečního odpoledne, jsem pobýval pod čtyřmi duby. 

Poprvé od první třídy základní školy jsem 80 hodin opravdu nic nemusel. Nemusel jsem vykonávat žádné povinnosti ani úkoly zadané školou, rodinou, později zaměstnáním. Žádné činnosti spojené s podnikáním. Zkrátka, byl jsem poprvé sám se sebou v přírodě a prvně v životě měl možnost nechat mozek odpočinout od dennodenních „běžných“ starostí, radostí, úkolů i činností. 

Jakmile jsem se začal nořit to svého nitra, do své duše, do svých zážitků, prožitků, vzpomínek, začal jsem si přicházet na to, jak to mám nastaveno: s rodiči, sourozenci, kamarády, sám se sebou, s ženami, muži, dětmi, se zvířaty, také s hmyzem, který jsem tam pozoroval a obtěžoval mne, s přírodou, vesmírem, s Bohem…

Díky klidu, který jsem tam měl, jsem si mohl vzpomenout na všelijaké dávno zapomenuté situace, sliby, vzpomínky, křivdy, vzteky, lásky, radosti, starosti. Na mnohé jsem si vzpomněl, zavzpomínal, připomněl, znovu prošel a prohlédl. Tentokrát však s odstupem, nadhledem. 

Neustále mi přicházela nová a nová uvědomění, vzpomínky. Některé mne rozesmály jiné rozplakaly. Seděl jsem v lese a nahlas jsem se smál až jsem se svalil, také jsem hodně plakal – přírodní národy tomuto obřadu říkají „velký nářek“ a už vím proč. Mnoho hodin jsem probrečel, proplakal, pronářkoval.

Po návratu, ze svého místa, přímo do potní chýše, unaven, vyplakán, vyčerpán a zmožen vědomím, jak jsem se choval, co jsem komu udělal, jsem pocítil obrovské štěstí. Uvědomil jsem si lásku a vnitřní klid, mír a harmonii, čistotu a jasnost své duše která je vděčná Přírodě za její ochranu a péči a za všechno co nám poskytuje.

Po potní chýši následuje několikadenní mnohahodinové sdílení našich „zážitků a uvědomění“ s ostatními vizionáři. Společné sdílení mi pomohlo trochu uchopit několikadenní pobyt v lese. Nastartovalo mi zcela jiný způsob myšlení a nastavení. 

Díky tomu jsem postupně začal přehodnocovat svůj dosavadní způsob bytí, žití, uvažování, také moje chování k ostatním, k okolí, k přírodě, k realitě!

Díky Hledání vize jsem začal žít víc v souladu sám se sebou se svou duší se změněnými prioritami, životními názory, postoji. Začal jsem žít zdravěji, klidněji, ohleduplněji, smysluplněji a hlavně vědoměji.

Při obřadu hledání vize u mne začal vnitřní proces proměny – transformace – který se děje doposud…